S batohy na zádech a s plnými taškami v ruce jsme se sešli na nádraží, odkud nás čekala dlouhá cesta až do jižních Čech. V očích každého z nás byla špetka hrůzy, protože předpověď počasí nevypadala vůbec dobře. Stále jsme ale věřili v krásný vodák. Naděje přeci umírá až poslední.

Hned první den jsme mnozí z nás poprvé chytili pádlo do ruky, nasedli do lodi a hurá na vodu. Byl to také poslední den, kdy jsme zůstali všichni suší. Celý zbytek našeho kurzu už jsme se jenom snažili vysušit co nejvíce mokrého oblečení a co nejlépe využít poslední kousky toho suchého. Kdo nebyl mokrý po pádu do Vltavy, byl mokrý od deště, který na chvilku dokonce vystřídal i sníh. I přes šílené počasí jsme se každý den na vodu vydali, a i když si mnozí z nás hned druhý prosněžený den sáhli na dno, vodu jsme si všichni užili. Na náš výlet plný plavby, deště, promrzlých nocí, pytlíkových polévek a instantních jídel, ale i kulturních zastávek bude určitě každý z nás dlouho vzpomínat. Díky skvělé atmosféře a dobré náladě, kterou jsme se i přes drsné podmínky všichni snažili udržet, budeme vzpomínat v dobrém.

Eva Žižková 4.C

Vltava 7

Vltava 6

Vltava 5

Vltava 4

Vltava 3

Vltava 2

Vltava 1