V červnu letošního roku jsem měla to štěstí účastnit se Týdne vědy na Jaderce. Jak už název napovídá, tuto akci každoročně pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT. Kromě přednášek, které má člověk možnost si vybrat, se mu dostává i jedinečné příležitosti vyzkoušet si na pár dní život na vysoké škole, podívat se pod ruce vědcům a seznámit se s lidmi z Česka i Slovenska. Podle mého je úžasné, že se nám, středoškolským studentům, snaží vysoké školy ukázat i jinou stránku technických oborů. A daří se jim to velice dobře. Akce se zúčastnilo kolem 150 studentů z různých škol.

Úvodní přednáška byla zaměřena na naše očekávání a obavy ohledně týdne stráveného v Praze, poté jsme se přesunuli na další lekce. Já si vybrala termojadernou fúzi. Celou dobu panovala příjemná atmosféra, která přetrvala i do plánované Pevnosti Břehyard. Tam jsme se v týmech pokoušeli získat co nejvíce bodů řešením fyzikálních úloh, hádanek a hlavolamů. Odměnou nám bylo uranové sklo, poukázky a trička Jaderky. Další dva dny jsme věnovali miniprojektům. V mém případě to byl zeslabovací koeficient záření gama při průchodu různými materiály a dolet částic alfa. Ač tento název možná zní trochu moc vědecky, provedení nebylo zdaleka tak těžké. Ujal se nás úžasný člověk, pan Ing. Miloš Tichý, CSc., který s námi absolvoval měření, odpovídal na naše otázky, ukazoval nám, jak zpracovávat data, a nakonec i pomáhal s korekcí závěrečné práce. Zařídil nám také malou ukázku reaktoru, který sídlí v Holešovičkách. Byť je jasné, že jsme za tu krátkou dobu nemohli plně porozumět všemu, byl právě miniprojekt věcí, která alespoň mě naučila nejvíce.

Středeční dopoledne jsme věnovali úpravě prezentací našich miniprojektů a odpoledne byla v plánu exkurze. Měli jsme bohatý výběr – reaktory, tokamaky, urychlovače.. Sama jsem si zvolila laserové centrum ELI.

I další den jsme si užili, na programu totiž bylo kasino s rautem. Týden jsme uzavřeli prezentací našich prací. Měli jsme tak šanci prezentovat před posluchárnou plnou lidí a vyzkoušet si alespoň na moment roli učitele. I přes ty nervy, které nás to stálo, musím říci, že to byla skvělá zkušenost.

Co bych však chtěla říci na závěr, je obrovské díky organizátorům, kteří se ten týden starali o naše psychické i fyzické blaho, vysokým školám, vědeckým pracovištím, vedoucím našich projektů a v neposlední řadě také mé škole a třídnímu učiteli Mgr. Jakubovi Stránskému, díky kterým jsem vůbec měla možnost takovou akci zažít. Upřímně doufám, že v dalších letech nebudu jediným účastníkem z našeho gymnázia.

Eliška Durstová, 3.C