Učitel popřeje na začátku hodiny češtiny studentům dobrý den a pak začne srovnávat Seifertovu tvorbu v 50. letech s dalšími autory. Studenti 6.C se dívají do čítanky a přemýšlí nad básněmi, někteří říkají své postřehy. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby v tu chvíli neseděl každý z nich sám u monitoru svého počítače doma, zatímco jejich učebna je v uzavřené škole prázdná. Zachraňují je sluchátka, mikrofony, někdy také kamera. I tak vypadá výuka v těchto týdnech… Přesto se nezastavila. Speciálně u nich není kdy jindy to dohnat. Skládat přijímací zkoušky na vysoké školy a poté na nich studovat bez zvládnutí standardního objemu středoškolského učiva není dobrý nápad. V tomto smyslu doléhají stávající omezení na maturanty nejvíce.

Jak se s nimi tedy vypořádali? „Měl jsem pocit, že budu mít teď více času na přípravu k maturitě, ale přitom to časově vychází podobně jak při normální výuce,“ zamýšlí se Karel nad novou organizací učení. „Na všechno mám více času, ale trvá mi to déle. Předmětům, které mě tolik nebaví, nevěnuji tolik času,“ souhlasí Klára. Její spolužačka Kateřina je ještě zklamanější: „Časově situaci zvládám špatně, učení se musím věnovat mnohem více času než při běžné výuce.“ Eliška je o poznání spokojenější: „Jsem klidnější, nemusím dojíždět do školy, takže šetřím čas, můžu se konečně zaměřit na to, co chci.“ Vojtěch se připojuje: „Skvěle, mám vlastní rozvrh, všechno je vyrovnané, nejsem ve stresu a mohu se vyspat.“ A sborem oceňují, že po úvodním hledání byl stanoven jasný systém, který díky Teams a rozvrhu přehledně organizuje jejich předepsané studium.

Nejde ovšem jen o výuku.  

„Působí to jednoduše, ale potom tady máme otázku, jakým způsobem budeme dokazovat zmíněnou aktivitu kvasinek, která by měla být u obou vzorků rozdílná,“ vysvětluje Ondřej v  prezentaci své středoškolské odborné činnosti Vliv hudby na aktivitu kvasinek pro okresní kolo soutěže. V tu chvíli stojí doma u velké obrazovky s textem a fotografiemi ze svého výzkumu. Nahrávku pak umístí na internet. Stejně si poradily i jeho dvě spolužačky. Mladé vědce nepřízeň doby nezastaví…

Máme vlastně štěstí v neštěstí, že stávající přerušení prezenční výuky přichází v době, kdy ji lze v podstatné míře nahradit novými technologiemi. Ačkoli tedy rozmetalo mnoho plánů, můžeme z něj svým způsobem čerpat i jistý optimismus: Spojením energie pedagogů a žáků dokážeme problémy překonávat a smysl gymnázia i v mimořádně obtížných podmínkách zachovat. To není zas tak málo…

PhDr. Ivo Rejchrt