Image Image Image Image Image Image Image Image Image
4letý a 6letý obor

2020 Prosinec

Vše co se děje na gymnáziu

21 Pro

By

PF 2021

21 prosince, 2020 | By |

21 Pro

By

Vydali jsme knihu!

21 prosince, 2020 | By |

Kroužek tvůrčího psaní Gymnázia Dvůr Králové nad Labem vydal díky grantu I–KAP KHK I svou knihu OSOBY! Pro přiblížení jejího příběhu i obsahu zveřejňujeme úvodní slovo ze s. 7. Kniha bude k zapůjčení ve školní i městské knihovně.

Otevírání knihy je pro každého činnost zajímavá. V našem případě jde ovšem navíc o činnost velmi odvážnou, protože takovou je i naše kniha…

Když před třemi lety dostali češtináři Gymnázia Dvůr Králové nad Labem možnost dávat podněty pro tehdy zpracovávaný školní grant, okamžitě mě napadla studentská kniha. Už dříve jsem četl na internetu zveřejněnou obsáhnou novelu svého tehdejšího studenta Ondřeje Vaňka, zeptal jsem se ho tedy, co si o tom myslí. A když zajásal, navrhl jsem kroužek tvůrčího psaní s cílem vydat knihu studentských textů pro zařazení do grantu – a ono se to povedlo! Grant I–KAP KHK I nám dal zelenou… (Děkujeme!)

Během těchto tří let se tedy scházeli a umělecky povzbuzovali naši literární nadšenci, jejichž počet se ustálil na symbolické sedmičce. Sedm statečných se popralo se sedmi smrtelnými (literárními) hříchy a nakonec se shodlo na společné myšlence tvorby. A tou se staly OSOBY.

A tak se zrodila tato kniha.

Číst ji lze v zásadě trojím způsobem.

První je vhodný pro rodiny pisatelů: Najít v obsahu či listováním svého příbuzného a soustředit se čistě na něj.

Druhý lze doporučit, pokud čtenář – po vzoru televizního diváka s ovladačem v ruce – chce navolit správný „kanál“ podle své nálady: V tom případě kniha nabízí následující programy:

Já + ona (Ondřej Vaněk) – milostná poezie

Ty (Tony Tauchman) – meditativní lyrika

Ono (Kristýna Choutková) – lyrizovaná milostná próza a poezie

My (Eliška Pecnová) – cyklus meditativních próz

Vy (Lucie Ötwösová) – úvahový text a poezie

Vy – vykání (Kristýna Borůvková) – mysteriózní próza

Oni (Annie Hanalei Veselá) – fantasy novela

Třetí bych ovšem doporučil já: Přečíst si celou knihu, protože – jako správná hostina – nabízí mnoho různých chutí, jež až dohromady nabídnou ten nejlepší požitek.

Pro nás, členy kroužku, zůstane kniha trvalou vzpomínkou na družná setkávání plná literatury, humoru a tvořivosti všeho druhu. Vždyť též ilustrace jsou výhradně dílem našich členů! Navíc se zde zrodila i nová přátelství, zvláště v případě našich tvůrců milostných textů, kteří fungovali značně samozásobitelsky…

Jakožto vedoucí kroužku tvůrčího psaní na Gymnáziu Dvůr Králové nad Labem děkuji všem jeho členům (zvláště jeho studentskému náčelníkovi Ondřeji Vaňkovi, bez jehož dávné podpory by patrně nevznikl, protože bych váhal, zda svůj úkol dokážeme splnit) za úžasné chvíle a jiskřivou tvorbu, administrátorům grantu I-KAP KHK I, bez jejichž vyčerpávajícího úsilí by projekt neměl nejmenší naději,  i naší škole, jež jako studnice talentů, pokladnice myšlenek, vír názorů i zátiší hloubalů stála v pozadí této knihy.

Snad v ní alespoň něco z toho najdou i její čtenáři.

PhDr. Ivo Rejchrt

16 Pro

By

Gymnázium Dvůr Králové nad Labem se představuje!

16 prosince, 2020 | By |

Rozhovor s ředitelkou naší školy Mgr. Martinou Kubíkovou:

Vhled do života naší školy:

11 Pro

By

Z Klubu NATURA k ocenění Česká hlava

11 prosince, 2020 | By |

Jak zhodnotil náš absolvent Matouš Vobořil svou cestu k prestižní ceně?

Zájem o studium biologie a později imunologie se u mě projevil již na základní, potažmo na střední škole. Za hlavní motor považuji to, že mě moji rodiče přihlásili do Klubu NATURA, který sídlí na Gymnáziu Dvůr Králové nad Labem a kde jsem pod vedením paní doktorky Jany Dobrorukové pochopil, že studium přírody mě nesmírně fascinuje a chci se jím nadále zabývat. Moje nadšení pro vědu a studium imunitního systému se ovšem zrodilo na středoškolských předmětových soutěžích, a to hlavně na biologické olympiádě. Tam jsem se potkal se svým pozdějším vysokoškolským profesorem Janem Černým, který mi poprvé ukázal, že se toho ve světě vědy daleko více „neví, než ví“. Tento fakt mě po celou dobu studia motivoval k tomu, abych i já sám něco málo z „vědeckého neví“ odebral.

Během magisterského studia jsem se dostal do laboratoře Dominika Fillipa na Ústavu molekulární genetiky AV ČR, kde jsem se začal věnovat studiu brzlíku. Orgánu, který hraje nesmírně důležitou roli ve vývoji bílých krvinek a v ochraně našeho těla před vznikem autoimunitních onemocnění. Funkci brzlíku si můžeme představit jako jakousi školu, ve které se naše bílé krvinky učí reagovat proti cizorodým a nebezpečným složkám, a zároveň nereagovat proti vlastnímu tělu.

Za výzkum těchto procesů mi byla tento rok udělena cena Česká hlava Doctorandus za přírodní vědy. Konkrétně se nám podařilo ukázat, že v brzlíku jsou buňky, které jsou zodpovědné za ochranu těla před autoimunitním onemocněním. Tyto buňky mají na svém povrchu molekuly, které dokáží rozpoznat viry a bakterie a jejichž poškození vede ke zvýšené náchylnosti k rozvoji autoimunitních onemocnění, jako je cukrovka prvního typu. Výzkum tedy naznačuje, že bakterie či viry mohou být vlastně naši „přátelé“ a mohou nás dokonce za určitých okolností chránit.

Při přebírání ocenění v Národním muzeu jsem si také uvědomil, že za celou touto vědeckou prací stojí nejen lidé, kteří mi s ní přímo pomáhali, ale také ti, které jsem zmiňoval výše a kteří na ní mají nemalý podíl. Já osobně si ceny vážím hlavně proto, že mi umožnila komunikovat práci celého vědeckého týmu s širokou veřejností a že mi přináší nemalou porci motivace do dalšího vědeckého bádání.

Mgr. Matouš Vobořil, Ph.D.

Zdroj fotografií: https://www.veolia.cz.

01 Pro

By

Jak jsem se dostala z Gymnázia Dvůr Králové nad Labem na univerzitu v USA

1 prosince, 2020 | By |

Požádali jsme naši studentku Anetu Sovákovou, aby nám přiblížila, jak nedávno získala plné stipendium na Newyorské státní univerzitě Stony Brook na Long Islandu.

Studovat a hrát v Americe byl můj sen, o kterém jsem si nikdy nemyslela, že by se mohl vyplnit.

Fotbal hraji od 8 let. Upřímně, samotnou by mě to nikdy nenapadlo. Přesvědčila mě sestra, která toužila hrát fotbal už od školky. Začaly jsme obě v klubu TJ Dvůr Králové nad Labem, kde jsme získaly základy a hlavně zálibu k tomuto sportu. Současně jsme pak hrály za dívčí tým FC Hradec Králové. Po zrušení střídavých startů jsme se rozhodly přestoupit do klubu MFK Trutnov, kde jsme zůstaly až do našich 16 let. Potom jsme se vrátily na rok a půl do Hradce Králové a momentálně hrajeme za FC Slovan Liberec.

V červnu letošního roku jsem se seznámila s fotbalistkou, která studovala na univerzitě v Kentucky a momentálně pracuje pro německou společnost Scholarbook, což je agentura pomáhající sportovně nadaným studentům s procesem přijetí ke studiu do USA. Objasnila mi spoustu věcí ohledně procesu a následného studia a řekla mi, že vzhledem ke  svému prospěchu na gymnáziu a svým zkušenostem z České ženské fotbalové reprezentace mám velkou šanci na získání plného stipendia.

Po souhlasu rodičů jsme začaly s procesem. V první fázi se vytvořilo fotbalové highlight video, které se poslalo trenérům univerzit. Netrpělivě jsem čekala, jestli některý z nich o mě projeví zájem. Netrvalo moc dlouho a kontaktovala mě první a následně ještě několik univerzit. Bylo to vzrušující období. Pak následovaly telefonáty s trenéry, kteří mi představovali svou školu a fotbalový tým. Ze začátku jsem byla nervózní, ale postupem času nervozita opadala. Mezitím jsem se učila na testy, které jsou nutné pro přijetí (SAT, Toefl). Toefl jsem zvládla na první pokus a SAT jsem kvůli coronaviru psát nemusela. Po úspěšném splnění testu jsem zúžila své rozhodování na dvě univerzity. Nebylo to jednoduché, ale vybrala jsem si Newyorskou státní univerzitu Stony Brook na Long Islandu (State University of New York at Stony Brook), což je jedno ze čtyř univerzitních center státu New York. Líbí se mi akademická i fotbalová úroveň školy, lokalita a přístup trenéra. Díky mým fotbalovým výkonům a výsledkům ve škole mi nabídli plné stipendium, které pokrývá školné, učebnice, ubytování a stravu.

Doteď tomu nemůžu uvěřit. Vím, že to pro mě ze začátku bude velmi těžké (odloučení od rodiny a přátel, výuka v angličtině), ale věřím, že to zvládnu. Na závěr bych chtěla napsat, že jsem vděčná za podporu rodiny, která má na mém úspěchu významný podíl. Zároveň bych chtěla poděkovat gymnáziu, které mi vyšlo vstříc v otázce sportovních absencí.

Aneta Sováková (4.A)

Zdroj fotografie: https://www.facebook.com/StonyBrookWSOC