V neděli 12. února se naše třída 1. A shromáždila před budovou gymnázia, kde na nás již čekal autobus, aby naše natěšené tváře odvezl na zastávku poblíž Labské přehrady. Tam nás ovšem čekalo nemilé překvapení. Veškerá svá zavazadla jsme si museli vlastnoručně odnosit asi 300 metrů do kopce na chatu.

Po rozdělení pokojů a krátké přestávce jsme už šplhali do svahu, abychom mohli být rozřazeni do tří družstev. Před večeří jsme se dozvěděli, že budeme mít různé služby, z čehož jsme byli vážně nadšení. Na každý den byla určena skupinka, která umývala nádobí, další loupala zeleninu a třetí sloužila jako výpomoc pro vedoucího dne, kterým byl jeden z učitelů. Večer byl strávený ve společenské místnosti, kde se naše původní zábava zvrhla v míčkovou bitvu.

Druhý den už každý lyžoval v plném nasazení. Odpoledne však nastala situace, které se většina z nás obávala. Nejlepší lyžaři vyrazili na běžky a ostatní to čekalo hned v úterý. Skoro pod každým mírným sjezdem se hromadil pořádný kopec popadaných spolužáků. Na běžky vyšlo opravdu krásné počasí, a proto někteří dojeli až k mohyle Hanče a Vrbaty.

Ve středu jsme zavítali do Špindlu. A to hned dvakrát. Tam vládlo, jak to nazval pan učitel Ježek, katalogové počasí. Večer pak naše znavené nožky došlapaly až do města.

Čtvrtek dopoledne byl ve znamení závodů ve slalomu a odpoledne opět na běžkách. Tentokrát nám to šlo mnohem lépe a většinu z nás to opravdu bavilo – i přes přelomenou běžku, ohnutou hůlku a několik modřin.

Na poslední den se plánovaly běžecké závody, které byly kvůli nepříznivému počasí k naší radosti zrušeny, a místo nich jsme se dívali na film Poslední závod.

Tímto bychom také rádi poděkovali našim třem skvělým tělocvikářům Šárce Rutrlové, Stanislavu Ježkovi a Liboru Špačkovi za skvělý lyžák plný zážitků na celý život.

za 1.A Martina Hamerská, Nela Ježková, Nela Tauchmanová a Tereza Tomášková