Dne 15. 12. nás všechny čekal osudný den, kdy jsme museli vstávat v naprosto nekřesťanskou hodinu
a být u školy již před 4. hodinou ranní. Výjezd byl přesně na čas a téměř všichni dospávali, co mohli, jen pár statečných pořád nehodlalo spát. K nim se přidal v Jaroměři (na naší první “zastávce”, na které jsme pobrali zbytek zájezdu) proslulý Filip Kočiš, který se rozmary osudu octl na místě vedle pana učitele Rejchrta. Vypadalo to, že do Vídně to bude pro oba ukrutně bolestivá jízda, ale navzdory všem očekáváním spolu probírali nejrůznější témata, ke kterým se občas přidal Jakub Havlík a Tomáš Vancl. Cesta ubíhala velice rychle a už nás čekala pauza na toaletu na benzínové pumpě, ve které si pár pošetilců koupilo párek v rohlíku a tím hned ráno vydrancovali zásoby oné benzínky. Následně jsme stavěli v takové malé vísce na Moravě, myslím si, že se jmenovala Brno. Zde jsme přibrali průvodkyni Šárku a pokračovali směr Vídeň, kam jsme také úspěšně dorazili.

První velkolepou stavbou, kterou jsme viděli, byla spalovna odpadu od architekta pana Hundertwassera. Po krátké cestě městem jsme dojeli až k zámku Schönnbrunn, kde jsme prošli jak část velkých zahrad (které bez listí nevypadly úplně nejvelkolepěji) a okolí, tak jsme měli i prohlídku samotného zámku, ve které nebylo možné fotit, takže dává smysl, že Vám nemůžeme nic ukázat. Ale rozhodně to stálo za to a vřele musíme doporučit návštěvu tohoto skvostu. Poté nás čekal rychlý přesun na náměstí Heldenplatz, ze kterého jsme se vydali za důležitými místy. Například jsme se podívali na starou radnici, na dóm sv. Štěpána či Hofburg. Poté byla možnost se též podívat do císařské klenotnice, kterou nemalá část využila. Zde jsme viděli originální jablko a žezlo Svatováclavských korunovačních klenotů nebo naprosto nepraktické meče, či dokonce 2860karátový smaragd. Následně byl už pro všechny rozchod na kýžené vánoční trhy. Zde si všichni mohli užít vánoční atmosféru, koupit dary a konzumovat všelijaké pochutiny. Už nás jen čekal sraz u Hofburgu a odchod směrem k autobusu. Všichni jsme se dostavili relativně včas a mohli jsme poměrně brzy vyrazit domů.

Na cestě zpět už měl Filip Kočiš šanci sedět jinde, ale nemohl odolat společnosti pana Rejchrta. A stejně jako ráno jsme skoro celou cestu komunikovali a rozebírali různá témata…No, možná jsme trochu rušili zbytek spolucestujících, kteří se snažili si užít zasloužený spánek, a to je možná důvod, proč naše skupinka dostala od paní učitelky za úkol napsat tuto zprávu z Vídně.

Výlet byl naprosto úchvatný, skvěle naplánovaný, a dokonce se nikdo neztratil a nezranil, tudíž si myslím že to byl naprostý úspěch, a doufám, že příští exkurze na vánoční trhy bude stejně nezapomenutelná.

Jakub Havlík, Štěpánka Horáková, Šimon Janák, Filip Kočiš a Tomáš Vancl