Ze zákulisí tradičního výměnného pobytu královédvorských gymnazistů v Německu, podpořeného Česko-německým fondem budoucnosti:

Nervozity a napětí bylo ve vagónu s českou výpravou do Cloppenburgu plno, na unavených tvářích po cestě vlakem blikaly vrásky obav. Když jsme vyskočili na chladný perón, objevila se tam skupina našich německých rodin. Potom jsme prosvištěli týdnem od 3. do 10. 4. jako na horské dráze, na naše prvotní strachy nebyl čas pomyslet. První den jsme poznali „naše Němce“ i Liebfrauenschule a pro nás zajímavý styl výuky díky klikání do tabletů. V pátek jsme odshora dolů prolezli lanový park a prohlédli si hlubiny vodní přehrady. Další den nás sluneční svit v hamburských uličkách provázel společně s anglickým výkladem pro Čechy a německým pro Němce. Konec výpravy byl ve znamení šplouchání vln a volání námořníků z plavby na Labi. Legendární Majdino zvolání: „Pane učiteli, Johanka… Ehm… Zvrací!“ bude dlouho terčem všeho smíchu. Po půli programu nastal Einfamilientag s rodinami. Některé čekal Museumsdorf s dřevěnými domky, „gaučing“ a německé horory, kolotoče v Brémách a kupa dalších Freizeitaktivitäten. Na osmou ranní jsme se znovu setkali a vyjeli do Bremerhavenu s Klimatickým domem, kde se vystřídal žhavý písek Sahary i ledovce na Arktidě. Po obědě u pobřeží Severního moře byla v Zoo am Meer možnost nahlédnout do zákulisí péče o lední medvědy, polární lišku a chobotnice s rybkami ve velkých akváriích. Poslední celoněmecký den jsme ve škole začali prací na projektech spojených s Labem a odpoledne po přípravě mňamek s rodinami jsme si užili Abschlussparty, kde jsme zavzpomínali a zasmáli se nad společným časem. Týden za námi zmizel jako lusknutím prstů a my stáli na nádraží a objímali německé rodiny a kamarády. Těch sedm dní jsme procvičili němčinu s angličtinou, poznali nová místa a hlavně budovali přátelství mezi dvěma národy. A přísloví „jiný kraj jiný mrav“ nám ve vlaku Štěpán krásně shrnul: „Taky mají vaši Němci tak zvláštní stravovací návyky?“ Odpověď naší pořád hladové Johanky zněla: „Jakože u vás taky nejedí?“ 

Adéla Sedláčková 2.A

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

« ‹ z 2 › »