V dubnu jsme strávili týden u žáků Liebfrauenschule v dolnosaském Cloppenburgu. Po 5 měsících má naše německo-česká pohádka pokračování. Nekonečný úklid a plánování ryze české kuchyně zabralo velkou část našeho čekání. Rychlík ve středu 4. 9. ukončil tyto obavy, ale připravil jiné. Jak jim tu bude a užijí si to s námi? Týden s našimi výměnnými partnery nám na tyto a další otázky rychle dal svou odpověď.

První den jsme prozkoumávali naše gymnázium a také rozpálené městské uličky, dále jsme navštívili zoo s projížďkou po safari. Další den byla připravena plavba po Labi, na kterou má česká a německá půlka vodáků různé názory. Nádherný hospital Kuks a následná výměna lodiček za koloběžky nám osvěžily odpoledne. V sobotu jsme se vydali po stopách českých řek – v Mělníku jsme nakoukli na soutok Labe s Vltavou, v Praze už nás čekala Vltava z Karlova mostu. Neděli měl každý ve vlastní režii. Od procházek v přírodě po výlety do měst a sladký odpočinek. Bubnování deště nám v pondělí zhatilo plány na horskou túru k prameni Labe, proto jsme ve Špindlerově Mlýně viděli alespoň soutok Labe s Labem Bílým. Poslední den jsme zůstali v okolí Dvora, navštívili jsme stromy česko-německého přátelství, nahlédli do elektrárny na přehradě Les Království a pár odvážlivců vyzbrojených holínkami se ponořilo do Labe na lov tamních živočichů.

Po nabitém týdnu jsme se ospalí sešli ve středu 11. 9. znovu na vlakovém nádraží. Pro někoho to znamenalo definitivní sbohem, někdo doufá, že své nové přátele v Cloppenburgu, ve Dvoře či snad někde na půli cesty znovu uvidí.

Adéla Sedláčková (3.A)