GDK v novinách
30 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Pokud chcete zjistit více o tom, co se děje na GDK, můžete se začíst i do Novin královédvorské radnice (s. 11).
30 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Pokud chcete zjistit více o tom, co se děje na GDK, můžete se začíst i do Novin královédvorské radnice (s. 11).
30 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Na začátek trochu připomenutí – naše studentka Julie Anna Richterová se ve školním letošním kole „Soutěže v anglickém jazyce“ umístila na 1. místě a jedna z cen byla poukázka 2.500,- na Cambridgeskou zkoušku od Spolku přátel gymnázia (SPG). Julie se na jaře na zkoušku CAE (Cambridge Advanced English) přihlásila přes Evropské Vzdělávací Centrum, které cambridgeské zkoušky pořádá. Naše studentka překvapila i samu sebe, když namísto úrovně C1, o niž se ucházela, získala dostatek bodů pro úroveň nejvyšší, tedy C2 (Cambridge Proficiency Exam). Velmi gratulujeme k tomuto úžasnému úspěchu a doufáme, že Julie najde se svými znalostmi odpovídající uplatnění.
Pro ostatní žáky to může být výzva – máme zde další skvělé studenty, kteří by zkoušky rozhodně zvládli. Tudíž jsem požádala Julii, aby nám shrnula zkoušku jako takovou a poradila nám, na co si dát pozor a co jí konkrétně pomohlo.
„Psaní je největší problém, pokud už zvládáme komunikaci, větnou stavbu a způsoby, které se od českého jazyka liší. Je důležité uvědomit si, že předložka, spojka i výslovnost v mluvené (i psané) části opravdu dělá svoje. Častým problémem je v obou případech (tzn. čj – aj a obráceně), že člověk překládá doslovně. Výrazy, fráze apod. se mohou značně lišit a nejde o to, že vám někdo porozumí. V takových zkouškách se cení přesnost a za nepřesnost jsou body odečteny. Chyby jako „on the picture“ nebo „ I am listening music“ jsou zbytečné a dá se jim jednoduše vyhnout. Stačí si na ně dávat pozor a připomínat si je. Procvičujte si cvičení na předložky, pokud vám dělají problémy. Jako v našem mateřském jazyce vám dojde, že jste mohli leccos zapomenout.
Ale nyní se vraťme k psaní. Zde jsou pravidla podobná. Můžete si řici, že slohy vám vycházejí v pořádku, neděláte chyby a máte jedničky. V takovéto zkoušce bezchybnost však nestačí. Zkoušející u CAE mají v oblibě fráze a slovní spojení, která o úrovni C1 vypovídají. Slohová část se mi zdála nejtěžší. Pro tuto část doporučuji najít si na internetu příklady CAE slohů a frází, které se mohou hodit.
S čím člověk většinou nepočítá, bývá únava při zkoušce. Ke konci zkoušky jsem byla unavená a chtěla jsem ji mít za sebou. Možná proto také dávají mluvenou část na konec. Toto může být pro některé úleva, ale únava a stres mohou u mluvení dělat svoje, zvlášť když zkoušku trávíte v tichu se sluchátky. Desetiminutové přestávky později utečou velice rychle a člověk si pak připadá neodpočatě.
Je třeba pevně dodržovat pravidla zkoušky, která vám nejen pošlou na e-mail, ale také vás s nimi seznámí při zkoušce. Porušování pravidel je trestáno diskvalifikací.
Pokud nejdete na zkoušku sami, je důležité se řádně domluvit. Na zkoušce budete několik hodin a pouze s dalšími kandidáty. Domluvit se je důležité hlavně proto, protože elektronika (telefony, tablety … ) je na začátku zkoušky zabavena, a tím pádem se dohodnout nelze.“
Julie Anna Richterová (studentka 3.A)
V září 2019 bude na naší škole opět otevřen „Přípravný kurz FCE“ pro studenty, kterým nestačí jazyková úroveň maturity. Pro možné zájemce – informujte se prosím u svých vyučujících angličtiny.
Mgr. Alena Heřmanová
28 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Naše studentka Zuzana Crhová (5.C) obsadila se svou prací Cvičebnice španělské gramatiky 2. místo v krajském kole Středoškolské činnosti v kategorii „učební pomůcky“ a postupuje do červnového republikového kola – tzv. 41. Celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti – Opava. Gratulujeme a přejeme jí hodně úspěchů!
27 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
S batohy na zádech a s plnými taškami v ruce jsme se sešli na nádraží, odkud nás čekala dlouhá cesta až do jižních Čech. V očích každého z nás byla špetka hrůzy, protože předpověď počasí nevypadala vůbec dobře. Stále jsme ale věřili v krásný vodák. Naděje přeci umírá až poslední.
Hned první den jsme mnozí z nás poprvé chytili pádlo do ruky, nasedli do lodi a hurá na vodu. Byl to také poslední den, kdy jsme zůstali všichni suší. Celý zbytek našeho kurzu už jsme se jenom snažili vysušit co nejvíce mokrého oblečení a co nejlépe využít poslední kousky toho suchého. Kdo nebyl mokrý po pádu do Vltavy, byl mokrý od deště, který na chvilku dokonce vystřídal i sníh. I přes šílené počasí jsme se každý den na vodu vydali, a i když si mnozí z nás hned druhý prosněžený den sáhli na dno, vodu jsme si všichni užili. Na náš výlet plný plavby, deště, promrzlých nocí, pytlíkových polévek a instantních jídel, ale i kulturních zastávek bude určitě každý z nás dlouho vzpomínat. Díky skvělé atmosféře a dobré náladě, kterou jsme se i přes drsné podmínky všichni snažili udržet, budeme vzpomínat v dobrém.
Eva Žižková 4.C
22 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Dne 16. 5. proběhla v Olomouci konference, která zakončila letošní 13. ročník projektu PřF UP Věda je zábava. Projekt je určen pro školní kolektivy, které se rozhodnou vypracovat během školního roku odbornou práci na přírodovědné téma a na konferenci ji prezentovat. Studenti našeho gymnázia se této zajímavé akce již několikrát zúčastnili, a to jak s biologickými, tak s chemickými pracemi.
V tomto školním roce zaujal projekt Věda je zábava členy polytechnického kroužku z 1. C, kteří se rozhodli věnovat svůj zájem pavoukům. Pro svou práci si zvolili název Pavouci našima očima. Od podzimu studovali odbornou literaturu o pavoucích a sepisovali jejich stavbu těla, způsob života a hlavně podrobně údaje o pavučinovém vláknu. Na skleněné tyčinky namotávali nalezené pavučiny, aby mohli v laboratoři zkoumat vlastnosti pavučinového vlákna. Snažili se zjistit, které látky jsou schopné pavučinové vlákno narušit, případně rozpustit. Použili kromě studené a horké vody i kyselinu octovou, dusičnou a sírovou, hydroxid sodný a roztok amoniaku. Pomocí speciálních reakcí se snažili ověřit, že pavučinové vlákno je tvořeno bílkovinou. A použili také zkoušku ohněm. A jaký byl výsledek? Badatelé se přesvědčili, že pavučinové vlákno patří mezi nejodolnější látky, které se vyskytují v živé přírodě. Rozpustilo se pouze v koncentrované kyselině dusičné a sírové, což jsou látky, se kterými vlákno v přírodě nepřijde do styku. Analytickými reakcemi prokázali, že se pavučinové vlákno skládá z bílkovin, v ohni zuhelnatělo. Součástí práce bylo i jejich pátrání po roli pavouků v pohádkách a pověstech. Výsledkem bylo zjištění, že v pohádkách vystupují pavouci převážně v kladných rolích, což by mohlo pomoci dětem zbavit se určitého odporu k pavoukům.
Tato mnohaměsíční práce měla i pěkný závěr. Z Olomouce si za svou prezentaci a správné odpovědi na otázky poroty odvážejí naši primáni druhé místo. Je škoda, že se konference nemohli zúčastnit všichni, ale dalším členům kroužku zabránila v cestě do Olomouce nemoc. Daleko cennější je ale vše, co se v průběhu projektu naučili: studovat literaturu, sepisovat poznatky, provádět a dokumentovat pokusy, soustavně pracovat, vzájemně spolupracovat, prezentovat práci před porotou a dalšími soutěžícími. Pokud je napadne další zajímavé téma, třeba se projektu Věda je zábava ještě někdy zúčastní.
RNDr. Jana Dobroruková
15 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Předávání cen ze soutěže pro střední školy „TONGUE TWISTERS“, kde se Kristýna Jahnátková umístila na 2. místě a Bára Kopecká na 4. místě. Děkujeme za krásné umístění i účast v soutěži!
Mgr. Alena Heřmanová
15 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
V pondělí 6. 5. 2019 se naše třída 4.C spolu s dalšími žáky dvorského gymnázia vydala na dějepisnou exkurzi do hlavního města Praha. Po brzkém vstávání a dlouhé cestě vlakem bylo na pořadu dne několik historicky významných památek. Na procházce od zastávky metra Vyšehradská jsme si ale nemohli odpustit pár idylických pohledů na „srdce Evropy“. A na Vyšehradě také začalo to pravé dějepisné putování. Vyšehradský hřbitov, Emauzský klášter s nedalekým pomníkem „Praha svým vítězným synům“, dům Karla Hynka Máchy, Novoměstská radnice či kostel Panny Marie Sněžné – to jsou všechno místa ukrývající kousky dějin českého národa. Naše výprava směřovala k jedinečné prohlídce Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Po zhlédnutí krátkého filmu o historii a funkcích parlamentu proběhla řádná bezpečnostní kontrola a ocitli jsme se v jednacím sále a přilehlých místnostech. Zatímco druhé části výpravy se podařilo zastihnout k besedě poslance MUDr. Jiřího Maška (který nám tu prohlídku zařídil), my jsme si čekání na Malostranském náměstí zkrátili trdelníky či kávou. Po všemi vytouženém rozchodu jsme znaveni využili služeb Českých drah. Oplývajíce dojmy z kulturního zážitku jsme zalehli do postelí.
Adriana Karbanová, Anna Mokrá (4.C)
14 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Již tradičně jsme se zapojili do „cvičných“ studentských voleb, tentokrát do Europarlamentu. Celostátně proběhly na 246 školách a bylo v nich odevzdáno 18 758 platných hlasů. V úterý 7. 5. 2019 mohlo volit i 223 našich studentů, kterým bylo nejpozději toho dne 15 let. Tohoto práva využilo 92 z nich, tedy 41 % (ovšem bez maturantů, kteří již do školy nechodí, by šlo o více než 50 %). Z 87 platných hlasů dostala nejvíce Česká pirátská strana (21 hlasů = 24 %) před Starosty s regionálními partnery a TOP 09 a ANO 2011 (v obou případech 13 hlasů = 15 %), což na prvních dvou místech vcelku přesně odpovídá celostátním výsledkům. Podstatnější než vítěz byla však příležitost mluvit se studenty o významu voleb a přimět je k zamyšlení nad veřejným děním. Snad si alespoň někteří z nich uvědomí, že kdo nechodí k volbám, nemůže se divit, koho všem zvolí ti, kteří k nim dorazí…
Děkuji volební komisi za jejich úsilí!
PhDr. Ivo Rejchrt
14 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Inu, bylo to kuriózní. Během víkendu dubnového jsme měli poté, co jsme loni sezřeli v podobném projektu kuriozit provincie moravské, možnost procestovat další podivuhodné kraje naší země – kdysi sudetské západní lázeňské vísky a příbytky místního lidového lidu, který život na úpatí Krušných hor a každodenní procházky po radioaktivních minerálech zocelily v podivuhodnou kombinaci ostražitých udržovatelů místních kulturně-historických památek a nám dobře známého člověka východního typu (výjimku představují Karlovy Vary, jak se účastníci přesvědčili již první den, během konzumace široké nabídky variací zdejších tekutin). Pravda, nebyl to lehký úkol, vyvésti skupinku gymnazistů vzrušených rozmanitými možnostmi lázní na několik vytipovaných míst západních Čech, jmenovitě pochmurný Jáchymov, gargantuózní hradby Chebu, mysteriózní zákoutí Plasů, anatomicky pojmenovaný Loket a geograficky zdánlivě nezapadající Mělník, nicméně dvojice profesorů (chronicky odolávající touhám po změně povolání poté, co vychází najevo připravenost skupiny studentů literárnímu rázu exkurze) statečně odhodila veškeré své budoucí životní plány a vynaložila veškeré úsilí i tomu, aby přítomné studenstvo také úspěšně naložilo ku zpáteční cestě za minimální ztráty lesku našeho ústavu ve světě, která měla rovněž vliv na to, že se pouze nepatrný zlomek pokusil emigrovat do kapitalistických končin. Neúspěšně a patrně omylem.
Třídenní grandiózní exkurze byla financována z našeho grantu I-KAP KHK I. Děkujeme a těšíme se na další podobné zážitky!
Ondřej Vaněk (5.C)
13 května, 2019 | By Ivo Rejchrt |
Každá škola pořádá pro své žáky a studenty řadu exkurzí, aby to, co znají jen teoreticky, poznali i prakticky. Není to jen v přírodovědných předmětech, i humanitní vědy potřebují představit to, co žákům vykládají jejich učitelé, když jim mají nastínit život a dílo Jana Nerudy či Karla IV., historii hradu nebo zámku.
Náš výběr byl jasný. S třídou 3.A jsme si slibovali, že pojedeme někam, kde poznáme historii prostřednictvím vyprávění určité osobnosti. Nápad navštívit panství rodu Kinských, přesněji větve kostelecké, byl na světě, ale s vidinou, že to bude trochu trvat, než nás bude moci provést svým zámkem v Kostelci nad Orlicí sám pan hrabě František Kinský. Dovedeme si představit, že má spoustu práce, jak doma, tak i v rámci města (je nadále starostou), ale přesto jsme to zkusili. A „zvítězili“ jsme!
Dne 3. května jsme vyrazili za nepříliš hezkého počasí na Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, kde nás opravdu přesně na devátou hodinu čekal sám majitel, pan František Kinský. Vysoký, usměvavý a vtipný od začátku do konce. Původně jsme si představovali, že se na nás vyčlenil pár desítek minut, ale nakonec to bylo vyprávění na víc než tři hodiny. Na celé prohlídce interiérů domu bylo znát, že jdeme s majitelem, který na zámku a v přilehlém parku vyrůstal, tedy přesněji do doby, kdy jim ho stát v roce 1948 znárodnil a kdy bylo dokonce rozhodnuto, že se do objektu umístí výzkumný ústav chovu prasat. To byla doba!
Nikdy nezapomeneme, jak jsme procházeli krok za krokem opraveným zámkem, a protože jsme se ve škole na exkurzi připravovali (například jsme zhlédli část jednoho dílu seriálu Modrá krev, kde právě F. Kinský provází diváky zkrácenou historií různých šlechtických rodů, tedy i toho svého), věděli jsme, v jakém strašlivém stavu rodina zámek dostala zpět po roce 1989. Podívejte se sami na díl „Kinští“, tam uvidíte hrůznou devastaci!
Dnes je to úžasný prostorný dům, rekonstruovaný podle původních plánů a s inventářem, který se snažili nashromáždit zpět, aspoň částečně. Samozřejmě, že některé věci zmizely nebo byly rozbity, spáleny, zabaveny…, což je nám velmi líto, protože to byly i věci spojené s historií rodu nebo osobního charakteru, které si kdysi úplně cizí člověk dovolil prostě vyhodit nebo přisvojit! Nezapomeňme také na krásný park se starým platanem, upravenými trávníky, na procházející se paní hraběnku Martinu Kinskou, která se s námi zastavila „na kus řeči“, či na roztomilou kavárničku, kterou obhospodařuje Kristián Kinský. A jak vidí naši poznávací exkurzi sami studenti? Zeptáme se jich:
Eliška C.: „Každá z vystavených věcí měla hned větší význam, když jsme k ní znali poutavý příběh. Byť v jediném patře bylo takových věcí mnoho, a tudíž i mnoho osobitých příběhů. I přes to, že prohlídka nebyla krátká, měl pan hrabě Kinský stále o čem mluvit. Musíme zase přijet, nedá se nic dělat! :)“
Stella Marie K.: „Byla to jedna z mála exkurzí, kdy jsem poslouchala každičké slovo s naprostým nadšením!“
Martin R.: „Slyšet výklad o jídelně od člověka, který v ní jedl a učil se stolovat, bylo opravdu zajímavé. Hlavně vlastní vzpomínky!“
Bětka D.: „Je velice zajímavé, když vás někdo po zámku, vypráví příběh každého obrazu a řekne: To je můj děda…to je moje babička… a nejlepší bylo: To jsem já a ty kalhoty si pamatuji dodnes a ještě teď mám pocit, že mě koušou.“
Káťa K.: „Nejvíc mě zaujal rodinný strom, tedy rodokmen Kinských, který sahá až do 13. století a je velmi rozvětvený.“
A co dalšího jsme viděli? Z Kostelce jsme přejeli do nedalekého Rychnova nad Kněžnou, do rodiště spisovatele a novináře Karla Poláčka. Tam jsme navštívili místní, poměrně dokonale zachovanou, synagogu a pak jsme zavzpomínali na jeho dílo před sousoším pěti chlapců, hlavních postav Poláčkova díla „Bylo nás pět“. Exkurze se opravdu vydařila. Na shledanou, pane Kinský!
PhDr. Ivana Syrovátková
Jsme partneři projektu:
