Ivo Rejchrt

Studentské volby do Europarlamentu

Již tradičně jsme se zapojili do „cvičných“ studentských voleb, tentokrát do Europarlamentu. Celostátně proběhly na 246 školách a bylo v nich odevzdáno 18 758 platných hlasů. V úterý 7. 5. 2019 mohlo volit i 223 našich studentů, kterým bylo nejpozději toho dne 15 let. Tohoto práva využilo 92 z nich, tedy 41 % (ovšem bez maturantů, kteří již do školy nechodí, by šlo o více než 50 %). Z 87 platných hlasů dostala nejvíce Česká pirátská strana (21 hlasů = 24 %) před Starosty s regionálními partnery a TOP 09 a ANO 2011 (v obou případech 13 hlasů = 15 %), což na prvních dvou místech vcelku přesně odpovídá celostátním výsledkům. Podstatnější než vítěz byla však příležitost mluvit se studenty o významu voleb a přimět je k zamyšlení nad veřejným děním. Snad si alespoň někteří z nich uvědomí, že kdo nechodí k volbám, nemůže se divit, koho všem zvolí ti, kteří k nim dorazí…

Děkuji volební komisi za jejich úsilí!

PhDr. Ivo Rejchrt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Šviháci lázeňští

Inu, bylo to kuriózní. Během víkendu dubnového jsme měli poté, co jsme loni sezřeli v podobném projektu kuriozit provincie moravské, možnost procestovat další podivuhodné kraje naší země – kdysi sudetské západní lázeňské vísky a příbytky místního lidového lidu, který život na úpatí Krušných hor a každodenní procházky po radioaktivních minerálech zocelily v podivuhodnou kombinaci ostražitých udržovatelů místních kulturně-historických památek a nám dobře známého člověka východního typu (výjimku představují Karlovy Vary, jak se účastníci přesvědčili již první den, během konzumace široké nabídky variací zdejších tekutin). Pravda, nebyl to lehký úkol, vyvésti skupinku gymnazistů vzrušených rozmanitými možnostmi lázní na několik vytipovaných míst západních Čech, jmenovitě pochmurný Jáchymov, gargantuózní hradby Chebu, mysteriózní zákoutí Plasů, anatomicky pojmenovaný Loket a geograficky zdánlivě nezapadající Mělník, nicméně dvojice profesorů (chronicky odolávající touhám po změně povolání poté, co vychází najevo připravenost skupiny studentů literárnímu rázu exkurze) statečně odhodila veškeré své budoucí životní plány a vynaložila veškeré úsilí i tomu, aby přítomné studenstvo také úspěšně naložilo ku zpáteční cestě za minimální ztráty lesku našeho ústavu ve světě, která měla rovněž vliv na to, že se pouze nepatrný zlomek pokusil emigrovat do kapitalistických končin. Neúspěšně a patrně omylem.

Třídenní grandiózní exkurze byla financována z našeho grantu I-KAP KHK I. Děkujeme a těšíme se na další podobné zážitky!

Ondřej Vaněk (5.C)

20

19

18

17

16

16,6

16,5

15

13

12

11

10

9

8

7

6

6,5

5

4

3

2

1

Čekání se vyplatilo! Hurá do Kostelce ke Kinským!

Každá škola pořádá pro své žáky a studenty řadu exkurzí, aby to, co znají jen teoreticky, poznali i prakticky. Není to jen v přírodovědných předmětech, i humanitní vědy potřebují představit to, co žákům vykládají jejich učitelé, když jim mají nastínit život a dílo Jana Nerudy či Karla IV., historii hradu nebo zámku.

Náš výběr byl jasný. S třídou 3.A jsme si slibovali, že pojedeme někam, kde poznáme historii prostřednictvím vyprávění určité osobnosti. Nápad navštívit panství rodu Kinských, přesněji větve kostelecké, byl na světě, ale s vidinou, že to bude trochu trvat, než nás bude moci provést svým zámkem v Kostelci nad Orlicí sám pan hrabě František Kinský. Dovedeme si představit, že má spoustu práce, jak doma, tak i v rámci města (je nadále starostou), ale přesto jsme to zkusili. A „zvítězili“ jsme!

Dne 3. května jsme vyrazili za nepříliš hezkého počasí na Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, kde nás opravdu přesně na devátou hodinu čekal sám majitel, pan František Kinský. Vysoký, usměvavý a vtipný od začátku do konce. Původně jsme si představovali, že se na nás vyčlenil pár desítek minut, ale nakonec to bylo vyprávění na víc než tři hodiny. Na celé prohlídce interiérů domu bylo znát, že jdeme s majitelem, který na zámku a v přilehlém parku vyrůstal, tedy přesněji do doby, kdy jim ho stát v roce 1948 znárodnil a kdy bylo dokonce rozhodnuto, že se do objektu umístí výzkumný ústav chovu prasat. To byla doba!

Nikdy nezapomeneme, jak jsme procházeli krok za krokem opraveným zámkem, a protože jsme se ve škole na exkurzi připravovali (například jsme zhlédli část jednoho dílu seriálu Modrá krev, kde právě F. Kinský provází diváky zkrácenou historií různých šlechtických rodů, tedy i toho svého), věděli jsme, v jakém strašlivém stavu rodina zámek dostala zpět po roce 1989. Podívejte se sami na díl „Kinští“, tam uvidíte hrůznou devastaci!

Dnes je to úžasný prostorný dům, rekonstruovaný podle původních plánů a s inventářem, který se snažili nashromáždit zpět, aspoň částečně. Samozřejmě, že některé věci zmizely nebo byly rozbity, spáleny, zabaveny…, což je nám velmi líto, protože to byly i věci spojené s historií rodu nebo osobního charakteru, které si kdysi úplně cizí člověk dovolil prostě vyhodit nebo přisvojit! Nezapomeňme také na krásný park se starým platanem, upravenými trávníky, na procházející se paní hraběnku Martinu Kinskou, která se s námi zastavila „na kus řeči“, či na roztomilou kavárničku, kterou obhospodařuje Kristián Kinský. A jak vidí naši poznávací exkurzi sami studenti? Zeptáme se jich:

Eliška C.: „Každá z vystavených věcí měla hned větší význam, když jsme k ní znali poutavý příběh. Byť v jediném patře bylo takových věcí mnoho, a tudíž i mnoho osobitých příběhů. I přes to, že prohlídka nebyla krátká, měl pan hrabě Kinský stále o čem mluvit. Musíme zase přijet, nedá se nic dělat! :)“

Stella Marie K.: „Byla to jedna z mála exkurzí, kdy jsem poslouchala každičké slovo s naprostým nadšením!“

Martin R.: „Slyšet výklad o jídelně od člověka, který v ní jedl a učil se stolovat, bylo opravdu zajímavé. Hlavně vlastní vzpomínky!“

Bětka D.: „Je velice zajímavé, když vás někdo po zámku, vypráví příběh každého obrazu a řekne: To je můj děda…to je moje babička… a nejlepší bylo: To jsem já a ty kalhoty si pamatuji dodnes a ještě teď mám pocit, že mě koušou.“

Káťa K.: „Nejvíc mě zaujal rodinný strom, tedy rodokmen Kinských, který sahá až do 13. století a je velmi rozvětvený.“

A co dalšího jsme viděli? Z Kostelce jsme přejeli do nedalekého Rychnova nad Kněžnou, do rodiště spisovatele a novináře Karla Poláčka. Tam jsme navštívili místní, poměrně dokonale zachovanou, synagogu a pak jsme zavzpomínali na jeho dílo před sousoším pěti chlapců, hlavních postav Poláčkova díla „Bylo nás pět“. Exkurze se opravdu vydařila. Na shledanou, pane Kinský!

PhDr. Ivana Syrovátková

 

 

 

 

 

 

 

Když Harant ještě hlavu měl

Návštěvníci nedalekého hradu Pecka mohli tuto sobotu vidět speciální prohlídku, která se váže k místním pověstem. Dozvěděli se zábavnou formou, jak hrad vznikl a kdo byl jeho majitelem. Renesanční kostýmy dodaly historickému prostředí úžasnou atmosféru. Přesto bez nadšení vystupujících by hrad neožil. Do akce se zapojilo 27 lidí. Těší nás, že také pět studentek gymnázia ze Dvora Králové n. L. Velké DÍKY patří nejenom jim, ale také kastelánovi Janu Murdychovi, který akci podpořil a připravil ve spolupráci s Petrou Hrdinovou z Půjčovny Kostýmů Dvůr Králové nad Labem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Férová snídaně 2019

Svět knihy 2019 očima 1.A

Vyrazili jsme na exkurzi do Prahy, kde jsme navštívili Svět knihy 2019 a Trojský zámek. A jak se to tedy všechno událo?

Sešli jsme se na nádraží a nastoupili do vlaku jedoucího směr Praha. Prvním velkým zážitkem bylo cestování v kupé. Na hlavním nádraží nás paní učitelky vzaly k sousoší sira Nicholase Wintona a k dalším památníkům, připomínajícím II. světovou válku.

Městská doprava nás svezla do Holešovic na výstaviště, kde jsme si prošli veletrh Svět knihy. Měli jsme možnost prolistovat množství knih, česky i jinak psaných, a objevit autory, o kterých jsme třeba nikdy předtím neslyšeli. Jedním slovem veletrh byl skvělý.

Naše další cesta vedla do pražské čtvrti Trója, přesněji na zámeček. Okouzlující byly zejména zahrady, které jsme si mohli projít ještě před prohlídkou zámku. Ale právě uvnitř zámku jsme spatřili krásné stropní malby. Také tam probíhala výstava Aleše Hnízdila a Jiřího Kačera. Nakonec jsme se dopravili na Václavské náměstí, kde byl rozchod. 

Exkurze byla vydařená, počasí nám přálo a moc jsme si výlet do Prahy užili.

Žáci 1.A

Výtvarníci tvořili v kutnohorské galerii GASK

V pátek 5. dubna 2019 se třídy 3.C a 1.A našeho gymnázia vydaly s paní profesorkou Kateřinou Sedláčkovou a panem profesorem Ivem Rejchrtem na exkurzi do GASKu – Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Vše začalo ráno v osm hodin, kdy plný autobus vyrazil kupředu. Atmosféra byla dobrá, a tak cesta rychle ubíhala. Po deváté hodině jsme zdárně dorazili k cíli a zábava mohla začít. Na místě jsme se rozdělili do dvou skupin a každá vyrazila prozkoumávat svá témata. První tým se ponořil do období ponurého komunismu a po vytvoření myšlenkové mapy a krátké diskuzi během křižování galerií se úchýlil k výtvarné činnosti. Každý měl za úkol pomocí koláže ztvárnit pro sebe nejhůře představitelný zákaz, který by mohl přijít… Bylo vyobrazeno několik témat od zákazu elektroniky až po nepovolené cestování a přátelství. Všechna díla měla velmi hlubokou myšlenku. Mezitím druhý tým v praxi zkoumal sílu náhody při umělecké tvorbě. Poté jsme si rychle prohlédli exteriér slavného kutnohorského chrámu sv. Barbory a cestou zpátky k autobusu prošli centrem města. Exkurze se všem náramně líbila, užili jsme si vlastní tvorbu v inspirativním prostředí velkých uměleckých děl a rádi bychom se do Kutné Hory opět podívali!

Vojtěch Flídr (3.C)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Určujeme drobné savce!

„Romeo a Julie“ – v anglickém znění tentokrát bez titulků

Každý asi zná hru Williama Shakespeara Romeo a Julie, drama veronských milenců a jejich znepřátelených rodů. Bylo tudíž velice lákavé zhlédnout tuto hru v angličtině ve Východočeském divadle v Pardubicích, kam jsme se v půli dubna rozjeli se třídou 3.A. Byli jsme připraveni na různé adaptace, ale vše předčilo naše očekávání. Po hereckém vystoupení jsme uznali, že tato hra neustále patří mezi stálice na divadelních prknech. Skvělé herecké vystoupení podtrhlo celou hru samotnou. Odjížděli jsme s pocitem vědění a neutuchající touhou se stále zdokonalovat v anglickém jazyce. Děkuji Mgr. Petře Weymanové za doprovod a pomoc při organizaci.

Už se těšíme zase za rok, s jakým programem přijde English Theatre.

Mgr. Alena Heřmanová

GDK na prezentaci Příběhů našich sousedů

Slavnostní veřejná prezentace projektu Post Bellum, jejž v rámci MAS Královédvorsko koordinuje Mgr. Pavlína Flídrová z našeho gymnázia, předvedla jedenáct zajímavých příběhů našich někdy přehlížených nejstarších spoluobčanů. Vedle sympatické příležitosti podpořit rozhovory napříč generacemi jde především o „záchranu“ jejich osudů pro žáky, historiky i širokou veřejnost. Do záslužného projektu se pod vedením Mgr. Pavlíny Flídrové a Mgr. Yvety Šecové zapojily tři týmy z GDK, které vytvořily texty, dvě rozhlasové a jednu filmovou verzi života daných osob. Děkujeme všem účastníkůmtohoto skvělého projektu!

Zpracované materiály našich týmů jsou přístupné zde:
Věra Holmanová
Luděk Kleander
Jan Rybář