Ivo Rejchrt

Setkání pedagogů gymnázií z regionu

Již tradiční setkání pedagogů gymnázií ve Dvoře Králové nad Labem, Trutnově, Vrchlabí/Hostinném, Úpici a Náchodě proběhlo tentokrát na naší škole. Kolegyně a kolegové z jiných gymnázií absolvovali program ve zdejší zoologické zahradě a poté si mohli prohlédnout naši budovu a seznámit se s místními aktivitami. Výměna zkušeností probíhala i na následném společenském večeru. Jsme rádi, že inspirativní přátelská spolupráce i nadále pokračuje!

Neumírej zbytečně

Dne 7. 10. k nám do školy zavítala organizace zabývající se dopravní výchovou – Tým bezpečnosti. Realizovali u nás  preventivní vzdělávací program „NEUMÍREJ ZBYTEČNĚ“, který se zaměřuje na odpovědné chování účastníků v silničním provozu a je určen studentům středních škol. 

Programu se zúčastnily druhé ročníky, poněvadž jsou to právě jejich žáci, kdo začíná své první zkušenosti v „ostrém“ silničním provozu. 

Prevence byla zaměřená na praktickou stránku – simulace dopravní nehody, její následné rozebrání apod.

Naši žáci se s úkoly popasovali na výbornou.

Děkujeme organizaci i žákům za aktivní přístup.

Mgr. Zuzana Bártová

Debatní liga v Kunsthalle

Po dvě podzimní úterý jsme navštívili Kunsthalle v Praze, kde jsme se zúčastnili Debatní ligy. Seznámili jsme se s pravidly debatování, zároveň také v souvislosti s debatní tezí tohoto ročníku, která zněla „Originál uměleckého díla je důležitější než jeho reprodukce“, jsme se zúčastnili komentované prohlídky probíhající výstavy Lucia Moholy: Exposures a vrcholem pak byla finální debata, kde jsme všechny nabyté zkušenosti vyzkoušeli naostro.

Ing. arch. Kateřina Sedláčková, Mgr. Pavlína Flídrová, Mgr. Lucie Strnadová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Exkurze Klubu NATURA v kalendářním roce 2024

V tomto roce jsme zorganizovali tři víkendové exkurze dotované Královéhradeckým krajem a městem Dvůr Králové nad Labem.

Exkurze Vrchlabí

20. dubna jsme navštívili novou expozici Krkonošského muzea. Exponáty živočichů a rostlin včetně výstavních sálů s tekoucím potokem nás seznámily s přírodou Krkonoš. Celým muzeem nás provedl pracovník KRNAPu Ing. Jakub Šimurda, vedoucí pracoviště Návštěvnického centra Muzea Krkonoš. Odpoledne jsme i přes nepříliš dobré počasí zvládli projít Vřetenovčí hravou naučnou stezku z Janských Lázní do Svobody nad Úpou.

Exkurze Liberec a okolí

25.–26. května jsme se vydali na dvoudenní exkurzi do Liberce a okolí. V sobotu jsme šli z Bedřichovského sedla po naučné stezce Černá Nisa k vodní nádrži Bedřichov. Obešli jsme celou přehradu a po naučné stezce Lesy Jizerských hor jsme se vraceli. V neděli jsme navštívili botanickou a zoologickou zahradu v Liberci. V zoo jsme se rozdělili na skupinky a v jejich rámci vypracovali pracovní listy.

Exkurze Pardubicko

28.–29. září jsme v příjemném počasí poznávali zajímavá místa na Pardubicku. Nejprve jsme si s průvodkyní dopoledne prohlédli hřebčín ve Slatiňanech a pastviny koní, prošli jsme naučnou stezku na Kočičí hrádek. Odpoledne jsme se věnovali národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník, naučnou stezku jsme zakončili na ornitologické pozorovatelně. Měli jsme s sebou dalekohledy včetně jednoho velkého, takže jsme mohli dobře pozorovat stovky vodních ptáků. Neděle byla věnována přírodní rezervaci Strádovské Peklo, kdy jsme šli údolím Chrudimky do Hradiště. Navštívili jsme keltské oppidum a alespoň z dálky jsme viděli vodní nádrž Křižanovice.

Těšíme se na další zajímavé exkurze v roce 2025!

RNDr. Jana Dobroruková

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když se spojí síly aneb Jak šel čas

V sobotu 28. 9. proběhla vernisáž výstavy Jak šel čas v kostele v Horním Žďáru, jemuž je i věnována. Mezi školami, které se do ní zapojily, je i naše gymnázium. Pokud si chcete výstavu prohlédnout, máte možnost v říjnu a listopadu po domluvě na tel. čísle 606 863 545 nebo 606 846 029. Děkujeme našim aktivním žákům i učitelům!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zájezd do Pobaltí

V neděli 8. 9. jsme se v sedmnáct hodin shromáždili před budovou gymnázia a za doprovodu paní učitelky Fryntové, paní učitelky Fikrové, pana učitele Tomka a naší paní průvodkyně Jitky jsme vyrazili na naši několikahodinovou cestu přes celé Polsko až do pobaltských republik. Paní průvodkyně Jitka nám cestou vysvětlila, jak bude celý zájezd probíhat.

Naší první zastávkou byl ostrovní vodní hrad Trakai, nacházející se nedaleko od Vilniusu, hlavního města Litvy. Po prohlídce hradu jsme se přesunuli do Vilniusu, kde jsme měli s paní Jitkou komentovanou procházku městem. Následoval rozchod a naše vlastní prozkoumávání města. Třetí den jsme trajektem přejeli do vesničky Nida nacházející se na Kurské kose, pásu pevniny, který se dělí mezi Rusko a Litvu. Mohli jsme se projít se po písečných dunách a podívat se k Baltskému moři. Odpoledne jsme se přesunuli do přístavního města Klaipedy, kde jsme se navečer mohli sami projít. Čtvrtý den byla na programu nejdříve Hora křížů. Po této zastávce nás čekal šestihodinový přejezd z Litvy až do estonského Tallinnu. Cestou jsme se zastavili v Lotyšsku u moře. Večer jsme se ubytovali ve velmi skromném hostelu a následně jsme vyrazili na večerní procházku Tallinnem. Následující den jsme vyjeli do národního parku Lahemaa, kde jsme se prošli po stezce vedoucí skrz rašeliniště. Cestou tam jsme se zastavili u vodopádu Jägala. Odpoledne jsme navštívili skanzen a následně jsme se vrátili opět sami lépe poznávat Tallinn. Předposlední den našeho zájezdu jsme se za deštivého počasí přesunuli do lotyšské Rigy, kde jsme navštívili ohromnou tržnici. Posléze nás čekala prohlídka města. Mohli jsme vidět například Rižský dóm nebo třeba dům Černohlavců. Odpoledne se neslo v duchu plavby na lodi okolo města. V posledních hodinách jsme opět měli možnost prozkoumat Rigu po svém.

V osm hodin večer jsme se všichni sešli před autobusem a nastal čas návratu zpět do Dvora Králové.

Denisa Machová, Kateřina Zahradníková (6.C)

 

 

 

 

 

 

 

Pobalti-28

Pobalti-29

Pobalti-30

Pobalti-31

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pobalti-3

Pobalti-4

Pobalti-5

Pobalti-6

Pobalti-7

Pobalti-8

« ‹ z 2 › »

Výměnný pobyt gymnazistů z Německa

V dubnu jsme strávili týden u žáků Liebfrauenschule v dolnosaském Cloppenburgu. Po 5 měsících má naše německo-česká pohádka pokračování. Nekonečný úklid a plánování ryze české kuchyně zabralo velkou část našeho čekání. Rychlík ve středu 4. 9. ukončil tyto obavy, ale připravil jiné. Jak jim tu bude a užijí si to s námi? Týden s našimi výměnnými partnery nám na tyto a další otázky rychle dal svou odpověď.

První den jsme prozkoumávali naše gymnázium a také rozpálené městské uličky, dále jsme navštívili zoo s projížďkou po safari. Další den byla připravena plavba po Labi, na kterou má česká a německá půlka vodáků různé názory. Nádherný hospital Kuks a následná výměna lodiček za koloběžky nám osvěžily odpoledne. V sobotu jsme se vydali po stopách českých řek – v Mělníku jsme nakoukli na soutok Labe s Vltavou, v Praze už nás čekala Vltava z Karlova mostu. Neděli měl každý ve vlastní režii. Od procházek v přírodě po výlety do měst a sladký odpočinek. Bubnování deště nám v pondělí zhatilo plány na horskou túru k prameni Labe, proto jsme ve Špindlerově Mlýně viděli alespoň soutok Labe s Labem Bílým. Poslední den jsme zůstali v okolí Dvora, navštívili jsme stromy česko-německého přátelství, nahlédli do elektrárny na přehradě Les Království a pár odvážlivců vyzbrojených holínkami se ponořilo do Labe na lov tamních živočichů.

Po nabitém týdnu jsme se ospalí sešli ve středu 11. 9. znovu na vlakovém nádraží. Pro někoho to znamenalo definitivní sbohem, někdo doufá, že své nové přátele v Cloppenburgu, ve Dvoře či snad někde na půli cesty znovu uvidí.

Adéla Sedláčková (3.A)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Projektový den maturantů

Projektový den ke 110. výročí vypuknutí 1. světové války, který připravili žáci maturitních ročníků za přispění členů klubu vojenské historie „5. prapor polních myslivců“ z České Skalice, si v pátek 27. 9. 2024 užilo 7 tříd místních základních škol i 7 dalších tříd gymnaziálních. Prezentace, scénka, počítačové kvízy, deskové hry, fotografie i předměty pocházející přímo z první světové války umožnily poznat i „prožít“ historii jinak než v učebnici. Přitom nejvíce akce přinesla organizátorům – žáci maturitních ročníků ve skupinách studovali, promýšleli a tvořivě „zviditelňovali“ historická témata, přiblížili je návštěvníkům, pomáhali jim i dalším týmům a zkusili si tak trochu roli badatele i učitele. Děkujeme!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce pro zájemce o studium

Dny otevřených dveří proběhnou na našem gymnáziu v sobotu 23. 11. 2024 (9:00–12:00) a ve středu 15. 1. 2025 (15:00–18:00). Možnost seznámit se s činností naší školy nabízí též veletrh středních škol v trutnovském UFFU v pátek 11. 10 a v sobotu 12. 10. 2024.

Jak také tráví prázdniny naši zájemci o přírodní vědy?

O táboře Klubu NATURA, který působí na naší škole, jsme již psali. S jeho organizátory jsme se dohodli, že zde naznačíme, jak takové vzdělávání probíhá a co mohou přírodovědní nadšenci na těchto akcích zjistit. Následující text pro nás sepsal lektor jednoho terénního cvičení doc.  RNDr.  Jan Pokorný, CSc., jenž se zaměřuje na ochranu životního prostředí, zejména na udržitelnost vody v krajině.

V pondělí 8. července a v úterý 9. července jsme na táboře Klubu NATURA Dvůr Králové sledovali, jak rostliny chladí sebe a své okolí. Ukázali jsme si, že lze věci rozumět a rozdíly teplot vysvětlit.

Co ukazují termovizní snímky?

Slunce ohřívá Zemi o 290 °C. Bez sluneční energie by byla atmosféra tuhá, voda v oceánech zmrzlá. Teplota by se blížila absolutní nule. Sluneční energie pohání oběh vody, proudění vzduchu. Díky sluneční energii se na Zemi vyvinul život a vytvořila se biosféra. Díky sluneční energii je na Zemi život a rozsah teplot, kdy existují tři fáze/skupenství vody.

V létě přichází v mírném pásmu na povrch země až 7x více energie než v zimě. Proto je zima zimou a léto létem. Za jasného dne v létě je nám horko, chráníme se před sluncem. Víme kolik sluneční energie přichází, dokážeme jí měřit? Může člověk nějakým způsobem měnit distribuci sluneční energie? Může člověk tlumit extrémní letní teplotu ve svém okolí?

Na metr čtvereční přicházelo až 1000 W sluneční energie. Množství přicházející sluneční energie (intenzita slunečního svitu) lze snadno měřit. Za jasného dne přichází na každý metr čtvereční energie vařiče středního výkonu. Tato energie ohřívá karoserii auta na 63,3 °C, povrch vyšlapaného trávníku na 41,2 °C. Osluněná dřevěná čelní stěna chaty má teplotu 62 °C. Lidské postavy mají povrchovou teplotu od 33,6 do 40,6 °C (osluněný volný tmavý oděv má povrchovou teplotu vyšší, než je teplota tělesná). Pozoruhodná je povrchová teplota stromů v pozadí, je nižší než 30 °C.

Přešli jsme do stínu stromů, převážně olší, nedaleko v údolí potoka. Lidské postavy zde mají nejvyšší teplotu (29,2 °C, resp. 28,5 °C až 33,5 °C). Teplota povrchu cesty a stromů v okolí je nižší, nedosahuje 25 °C).

1) Jak vysvětlíte rozdíl mezi vysokou povrchovou teplotou karoserie auta, obnažené půdy, dřevěné stěny chaty (až 60 °C) a nízkou teplotu osluněného povrchu stromů a stínu stromů (pod 30 °C)?

2) Jaký je rozdíl mezi stínem stromu a stínem slunečníku zelené barvy a stejného poloměru, jako má strom?

3) Někdo naříká, že ze stromu padá listí. Nahradíme tedy strom věrnou kopií z plastu. Bude nějaký rozdíl v létě za slunného počasí v teplotě pod tímto plastovým stromem a stromem živým?

Pro exaktní (vědecké, správné, přesné) vysvětlení potřebujete zopakovat znalosti z fyziky 8.a 9. třídy:

Skupenské, latentní, výparné teplo vody je 2,45 MJ na 1 kg vody (2450 kJ : 3600 = 0,68 kWh). Na vypaření 1 litru vody je tedy potřeba 0,68 kWh energie. Tato energie se neprojeví jako teplo zjevné, ale je skryta (latentní) ve vodní páře.

Jak tedy odpovíme na otázky?

1) Změřili jsme, že na jeden metr čtvereční dopadá až 1000 W sluneční energie. Pokud je slunce zastíněno mrakem, přichází 500 W/m2 i méně a při zatažené obloze naměříme 100 W/m2 i méně.

Karoserie auta, obnažená půda, dřevěná stěna chaty absorbuje (pohlcuje) sluneční energii a ohřívá se na vysokou teplotu. Od ohřátého povrchu se ohřívá vzduch. Ohřátý povrch také vyzařuje vůči obloze (sálá) dlouhovlnné záření. Výsledkem je teplota až 60 °C. Živý strom zásobený vodou se ochlazuje výparem vody. Strom přijímá vodu kořeny, voda prochází cévními svazky kmenem až do listů a vypařuje se z listů přes průduchy. Tak strom ochlazuje sebe i své okolí. Na výpar 1 litru vody se spotřebuje přibližně 0,68 kWh sluneční energie. Z jednoho metru čtverečního porostu se vypaří za den například 3 litry vody. Na výpar se tedy na 1 metr čtvereční spotřebovaly za den 2 kWh sluneční energie. Tato energie je uložena/skryta (latentní) ve vodní páře a neprojevila se jako teplo (nestoupla teplota) a uvolní se až při kondenzací vodní páry zpět na vodu kapalnou. Rychlost výparu vody (transpirace) rostlinami stoupá s příkonem sluneční energie. Průměrná rychlost výparu je 100 mg/m2.s-1, na takový výpar se spotřebovává 240 W. Tato energie se neprojevuje jako teplo.

2) Strom má nižší teplotu a stín stromu je proto chladnější. Živý strom i slunečník odrážejí částečně sluneční záření. Strom má hodně listů (větší plochu nežli slunečník) a odráží sluneční energii méně než materiál slunečníku. Listy ovšem vypařují vodu a sluneční energie je skryta jako latentní teplo ve vodní páře. Tak se sluneční energie přenáší do noci a rána (uvolní se pří tvorbě rosy) nebo vodní pára stoupá vzhůru, ochlazuje se až dosáhne hodnoty rosného bodu, vodní pára se sráží (kondenzuje) na kapky vody a energie se uvolňuje jako teplo. Strom o poloměru koruny 3 metry zaujímá plochu (plošný průmět) přibližně 28 metrů čtverečních. Pokud se za den z každého metru čtverečního vypařily 3 litry vody, vypařilo se celkem 84 litrů vody a na výpar se spotřebovalo 57 kWh sluneční energie (84 x 0,68). Tato energie se neprojevila jako teplo.

3) Odpověď na třetí otázku je jednoduchá. Věrná kopie stromu z plastu se nechladí výparem a bude mít zřetelně vyšší teplotu nežli strom živý.

Na závěr si zopakujeme, že rostliny váží fotosyntézou do své biomasy jen asi 1 % sluneční energie. Je to ovšem zásadní proces přeměny sluneční energie, protože rostlina/strom roste, zdokonaluje se, na živou rostlinu jsou navázány další organismy, které utvářejí ekosystém až biosféru. Živé organismy, ekosystémy se díky sluneční energii zdokonalují. Využívají sluneční energii k životním pochodům, k sebeutváření.

Jaké jsme používali přístroje?

Zcela vlevo je malá termovize Flir Cx , vedle ní vpravo je větší termovize Flir T 660, kterou jsme pořídili termovizní snímky, před ní je měřič sluneční energie (Solar Power Light Meter), jednotky W/m-2 (watty na m2) a od něj vpravo je IR teploměr pro měření povrchové (radiační) teploty. IR = infra red, infračervený.

doc.  RNDr.  Jan Pokorný, CSc.