Ivo Rejchrt

Projektový den maturantů

Projektový den ke 110. výročí vypuknutí 1. světové války, který připravili žáci maturitních ročníků za přispění členů klubu vojenské historie „5. prapor polních myslivců“ z České Skalice, si v pátek 27. 9. 2024 užilo 7 tříd místních základních škol i 7 dalších tříd gymnaziálních. Prezentace, scénka, počítačové kvízy, deskové hry, fotografie i předměty pocházející přímo z první světové války umožnily poznat i „prožít“ historii jinak než v učebnici. Přitom nejvíce akce přinesla organizátorům – žáci maturitních ročníků ve skupinách studovali, promýšleli a tvořivě „zviditelňovali“ historická témata, přiblížili je návštěvníkům, pomáhali jim i dalším týmům a zkusili si tak trochu roli badatele i učitele. Děkujeme!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce pro zájemce o studium

Dny otevřených dveří proběhnou na našem gymnáziu v sobotu 23. 11. 2024 (9:00–12:00) a ve středu 15. 1. 2025 (15:00–18:00). Možnost seznámit se s činností naší školy nabízí též veletrh středních škol v trutnovském UFFU v pátek 11. 10 a v sobotu 12. 10. 2024.

Jak také tráví prázdniny naši zájemci o přírodní vědy?

O táboře Klubu NATURA, který působí na naší škole, jsme již psali. S jeho organizátory jsme se dohodli, že zde naznačíme, jak takové vzdělávání probíhá a co mohou přírodovědní nadšenci na těchto akcích zjistit. Následující text pro nás sepsal lektor jednoho terénního cvičení doc.  RNDr.  Jan Pokorný, CSc., jenž se zaměřuje na ochranu životního prostředí, zejména na udržitelnost vody v krajině.

V pondělí 8. července a v úterý 9. července jsme na táboře Klubu NATURA Dvůr Králové sledovali, jak rostliny chladí sebe a své okolí. Ukázali jsme si, že lze věci rozumět a rozdíly teplot vysvětlit.

Co ukazují termovizní snímky?

Slunce ohřívá Zemi o 290 °C. Bez sluneční energie by byla atmosféra tuhá, voda v oceánech zmrzlá. Teplota by se blížila absolutní nule. Sluneční energie pohání oběh vody, proudění vzduchu. Díky sluneční energii se na Zemi vyvinul život a vytvořila se biosféra. Díky sluneční energii je na Zemi život a rozsah teplot, kdy existují tři fáze/skupenství vody.

V létě přichází v mírném pásmu na povrch země až 7x více energie než v zimě. Proto je zima zimou a léto létem. Za jasného dne v létě je nám horko, chráníme se před sluncem. Víme kolik sluneční energie přichází, dokážeme jí měřit? Může člověk nějakým způsobem měnit distribuci sluneční energie? Může člověk tlumit extrémní letní teplotu ve svém okolí?

Na metr čtvereční přicházelo až 1000 W sluneční energie. Množství přicházející sluneční energie (intenzita slunečního svitu) lze snadno měřit. Za jasného dne přichází na každý metr čtvereční energie vařiče středního výkonu. Tato energie ohřívá karoserii auta na 63,3 °C, povrch vyšlapaného trávníku na 41,2 °C. Osluněná dřevěná čelní stěna chaty má teplotu 62 °C. Lidské postavy mají povrchovou teplotu od 33,6 do 40,6 °C (osluněný volný tmavý oděv má povrchovou teplotu vyšší, než je teplota tělesná). Pozoruhodná je povrchová teplota stromů v pozadí, je nižší než 30 °C.

Přešli jsme do stínu stromů, převážně olší, nedaleko v údolí potoka. Lidské postavy zde mají nejvyšší teplotu (29,2 °C, resp. 28,5 °C až 33,5 °C). Teplota povrchu cesty a stromů v okolí je nižší, nedosahuje 25 °C).

1) Jak vysvětlíte rozdíl mezi vysokou povrchovou teplotou karoserie auta, obnažené půdy, dřevěné stěny chaty (až 60 °C) a nízkou teplotu osluněného povrchu stromů a stínu stromů (pod 30 °C)?

2) Jaký je rozdíl mezi stínem stromu a stínem slunečníku zelené barvy a stejného poloměru, jako má strom?

3) Někdo naříká, že ze stromu padá listí. Nahradíme tedy strom věrnou kopií z plastu. Bude nějaký rozdíl v létě za slunného počasí v teplotě pod tímto plastovým stromem a stromem živým?

Pro exaktní (vědecké, správné, přesné) vysvětlení potřebujete zopakovat znalosti z fyziky 8.a 9. třídy:

Skupenské, latentní, výparné teplo vody je 2,45 MJ na 1 kg vody (2450 kJ : 3600 = 0,68 kWh). Na vypaření 1 litru vody je tedy potřeba 0,68 kWh energie. Tato energie se neprojeví jako teplo zjevné, ale je skryta (latentní) ve vodní páře.

Jak tedy odpovíme na otázky?

1) Změřili jsme, že na jeden metr čtvereční dopadá až 1000 W sluneční energie. Pokud je slunce zastíněno mrakem, přichází 500 W/m2 i méně a při zatažené obloze naměříme 100 W/m2 i méně.

Karoserie auta, obnažená půda, dřevěná stěna chaty absorbuje (pohlcuje) sluneční energii a ohřívá se na vysokou teplotu. Od ohřátého povrchu se ohřívá vzduch. Ohřátý povrch také vyzařuje vůči obloze (sálá) dlouhovlnné záření. Výsledkem je teplota až 60 °C. Živý strom zásobený vodou se ochlazuje výparem vody. Strom přijímá vodu kořeny, voda prochází cévními svazky kmenem až do listů a vypařuje se z listů přes průduchy. Tak strom ochlazuje sebe i své okolí. Na výpar 1 litru vody se spotřebuje přibližně 0,68 kWh sluneční energie. Z jednoho metru čtverečního porostu se vypaří za den například 3 litry vody. Na výpar se tedy na 1 metr čtvereční spotřebovaly za den 2 kWh sluneční energie. Tato energie je uložena/skryta (latentní) ve vodní páře a neprojevila se jako teplo (nestoupla teplota) a uvolní se až při kondenzací vodní páry zpět na vodu kapalnou. Rychlost výparu vody (transpirace) rostlinami stoupá s příkonem sluneční energie. Průměrná rychlost výparu je 100 mg/m2.s-1, na takový výpar se spotřebovává 240 W. Tato energie se neprojevuje jako teplo.

2) Strom má nižší teplotu a stín stromu je proto chladnější. Živý strom i slunečník odrážejí částečně sluneční záření. Strom má hodně listů (větší plochu nežli slunečník) a odráží sluneční energii méně než materiál slunečníku. Listy ovšem vypařují vodu a sluneční energie je skryta jako latentní teplo ve vodní páře. Tak se sluneční energie přenáší do noci a rána (uvolní se pří tvorbě rosy) nebo vodní pára stoupá vzhůru, ochlazuje se až dosáhne hodnoty rosného bodu, vodní pára se sráží (kondenzuje) na kapky vody a energie se uvolňuje jako teplo. Strom o poloměru koruny 3 metry zaujímá plochu (plošný průmět) přibližně 28 metrů čtverečních. Pokud se za den z každého metru čtverečního vypařily 3 litry vody, vypařilo se celkem 84 litrů vody a na výpar se spotřebovalo 57 kWh sluneční energie (84 x 0,68). Tato energie se neprojevila jako teplo.

3) Odpověď na třetí otázku je jednoduchá. Věrná kopie stromu z plastu se nechladí výparem a bude mít zřetelně vyšší teplotu nežli strom živý.

Na závěr si zopakujeme, že rostliny váží fotosyntézou do své biomasy jen asi 1 % sluneční energie. Je to ovšem zásadní proces přeměny sluneční energie, protože rostlina/strom roste, zdokonaluje se, na živou rostlinu jsou navázány další organismy, které utvářejí ekosystém až biosféru. Živé organismy, ekosystémy se díky sluneční energii zdokonalují. Využívají sluneční energii k životním pochodům, k sebeutváření.

Jaké jsme používali přístroje?

Zcela vlevo je malá termovize Flir Cx , vedle ní vpravo je větší termovize Flir T 660, kterou jsme pořídili termovizní snímky, před ní je měřič sluneční energie (Solar Power Light Meter), jednotky W/m-2 (watty na m2) a od něj vpravo je IR teploměr pro měření povrchové (radiační) teploty. IR = infra red, infračervený.

doc.  RNDr.  Jan Pokorný, CSc.

Letní přírodovědný tábor Klubu NATURA

Tábor Klubu NATURA letos oslavil 40. narozeniny. Probíhal 14 dní v rekreačním areálu Studená Voda nedaleko obce Božanov. Na táboře si každoročně účastníci mohou osvojit nespočet dovedností v oblasti biologie a ekologie. Absolvují botanické a zoologické exkurze do okolí a různé zajímavé přednášky. Tento rok si mohli poslechnout přednášku o 1. pomoci, včetně praktického nácviku resuscitace na modelech, ve dvou skupinách prožili terénní cvičení na téma zadržování vody v krajině, při kterém si vyzkoušeli měření teploty různých povrchů a pochopili význam stromů v souvislosti s odpařováním vody pomocí sluneční energie.

Dozvěděli se zajímavosti z putování po Patagonii, poučné bylo i povídání o AI technologii. Samozřejmostí jsou i přednášky související s biologií.

Táborníci jsou rozděleni dle své vlastní volby do menších skupin, kde se zabývají vybranými tématy terénních prací. Letos byla na výběr tato témata:

Co nám rostliny o prostředí prozradí, aniž by promluvily?

Zoobentos potoka Studená

Bezobratlí od paseky po les

Život po životě aneb Hádej, kdo přijde na mršinu

Geologická práce

Na konci tábora každá skupina sepsala o svých výzkumech závěrečnou práci a obhájila své zkoumání před ostatními skupinami. Pravidelnou součástí tábora je i biologická a sportovní olympiáda.

Naše poděkování patří hlavním vedoucím, všem lektorům, vedoucím skupin, praktikantům a zdravotnici.

napsali účastníci tábora

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Naše výuka v pražském časopise…

Studie popisující naši výuku dějepisu na příkladu první světové války byla zveřejněna v časopisu pražské pedagogické fakulty (pravda, s jistým zpožděním…)! Je příjemné být příkladem dobré praxe. Ke stažení zde.

Mladí umělci z gymnázia

Úspěšně jsme se letos zúčastnili 52. ročníku MDVV Lidice, která je nejprestižnější mezinárodní výtvarnou soutěží v naší republice. Letošním tématem byla KARAVANA. Soutěž byla obeslána téměř 13 tisíci výtvarných děl z 81 zemí světa, a proto si ceníme, že Markéta Síbrová získala ocenění Lidická medaile, Lenka Horáková a Barbora Kejzarová získaly čestná uznání za suchou jehlu a Justýna Balcarová, Barbora Jarkovská, Anna Pavlisová, Markéta Síbrová a Nathalie Varet čestná uznání za fotografii. Gratulujeme!

 

 

 

 

 

 

Krajské kolo soutěže Poznávání přírodnin

V letošním školním roce se organizace Krajského kola Poznávání přírodnin ujalo Gymnázium Dvůr Králové nad Labem. Soutěž proběhla v pondělí 10. 6. v dopoledních hodinách. Pozváno bylo 25 soutěžících, z každého okresu Královéhradeckého kraje vždy po pěti nejlepších z každé kategorie: kat. D – 6. a 7. třída, kat. C – 8. a 9. třída (a odpovídající ročníky víceletých gymnázií) a kat. A + B – 1.–3. ročníky středních škol.

Z celkového počtu 75 pozvaných se „poznávačky“ zúčastnilo 73 soutěžících.

Pro soutěžící byla vyhrazena aula školy, kde proběhla prezence a kde také byly vystaveny ceny pro všechny soutěžící, které zajistilo Gymnázium Dvůr Králové nad Labem a Klub NATURA, z. s.

V již prázdných třídách maturantů byly vystaveny přírodniny – 50 rostlin a 50 preparátů živočichů. Soutěžní protokoly opravovali doprovázející učitelé, každý protokol jeden učitel opravil a druhý ještě zkontroloval. Po skončení soutěže dostali soutěžící autorská řešení a všichni zájemci si mohli vystavené přírodniny prohlédnout, případně vyfotografovat a zjistit tak, co se jim podařilo poznat. Čekání na výsledky si mnozí soutěžící zkrátili návštěvou kabinetu biologie a došli si i na zmrzlinu. Kolem 13 hodiny již bylo vše vyhodnoceno, napsány diplomy a vyhlášeny výsledky. Oficiální výsledkové listiny byly téhož dne rozeslány všem zúčastněným školám. 

Současně děkujeme všem učitelům a studentům našeho gymnázia, kteří významnou měrou pomohli zorganizovat tuto náročnou akci.

Za přípravu rostlin děkujeme skvělým botanikům z rodiny Černíků, za přípravu preparátů živočichů neméně skvělým zoologům Mgr. Jiřímu a Mgr. Josefu Hotovým.

Jsme rádi, že se naši žáci v tak velké konkurenci neztratili: V kat. A + B byla Martina Hamerská první, Vojtech Hojný třetí a Vojtech Kořínek sedmý. V kategorii C byla Pavlína Hamerská třetí a Jan Vejnar šestý. Gratulujeme! 

RNDr. Jana Dobroruková

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hanin kufřík 2024

Již tradičně se žáci 2.C vydali do Prahy na program Hanin kufřík, který jim nabízí příležitost badatelským způsobem získat představu o utrpení židovských dětí za druhé světové války. Následná prohlídka synagog a starého židovského hřbitova je seznámí s jejich tradicemi, ale též s oběťmi holocaustu (šoa), jejichž 78 tisíc jmen (včetně absolventů našeho gymnázia) je napsáno na zdech Pinkasovy synagogy. Smutnou letošní novinkou jsou ve Staronové synagoze fotografie osob unesených 7. října 2023 Hamásem – včetně dětí, což dalo programu zasvěcenému dětskému utrpení vlivem nenávisti tragicky aktuální rozměr…

Přírodovědná exkurze na Liberecko

Ve dnech 25.–26. 2024 uspořádal Klub NATURA, z.s., dvoudenní exkurzi do Liberce a okolí. V sobotu jsme vyjeli autobusem do Bedřichovského sedla, odkud jsme šli po naučné stezce Černá Nisa k vodní nádrži Bedřichov a po naučné stezce Lesy Jizerských hor jsme se vrátili do Bedřichovského sedla. Noc jsme strávili v ubytovně Sokolovna v Janově nad Nisou. V neděli jsme si prošli v Liberci skvělou botanickou zahradu a také zoologickou zahradu s mnoha zajímavými živočichy.

Exkurze byla finančně podpořena z dotace KÚ Královéhradeckého kraje a z MěÚ Dvůr Králové nad Labem.

RNDr. Jana Dobroruková

Úspěchy v jazykových soutěžích

Stejně jako v předchozích letech se i letos uskutečnily jazykové soutěže v cizích jazycích.

Studenti dvorského gymnázia reprezentovali naši školu v krajském kole hned ve třech jazycích – francouzském, ruském a německém. Ve všech dosáhli skvělých výsledků – Adéla Sedláčková z 2. A se zúčastnila dokonce soutěží ve dvou jazycích – nejprve francouzském a poté i německém a v obou obsadila vynikající 2. místo! Skvěle si vedli i žáci naší sekundy (2. C) – Patrik Česánek a Eliška Bartošová v jazyce ruském. Eliška skončila na 2. místě a Patrik soutěž s velkým bodovým rozdílem vyhrál. Postoupil do celostátního kola, kterého jsme se v předchozích letech zúčastnili už mnohokrát.

Celostátní kolo proběhlo 31. 5. 2024 na VŠE. Patrik Česánek obsadil skvělé 3. místo!

Všem blahopřejeme a děkujeme za skvělou reprezentaci.

Mgr. Dana Dalibabová