Čtyřdenní zájezd do Francie jako začátek léta studentů gymnázia
26 srpna, 2022 | By Ivo Rejchrt |
Letošní rok přinesl Gymnáziu Dvůr Králové nad Labem po letech vůbec první poznávací zájezd do Francie, konkrétně napříč městy známého Azurové pobřeží. Skoro padesát zájemců ukončilo veškeré své školní povinnosti o týden dříve a v neděli 19. června se se svými zavazadly sešli před budovou gymnázia, kde měla za doprovodu paní ředitelky Martiny Kubíkové a učitelů Zuzany Bártové a Stanislava Ježka započít jejich cesta.
Přestože všechny čekalo několikahodinové sezení v autobuse a zároveň noc na sedadlech a v úzkých uličkách, mohli se žáci kochat dechberoucími výhledy na rozsáhlé Alpy. Zabavili se také zhlédnutím dokumentu popisujícího veškeré krásy již zmíněného Azurového pobřeží, jenž je bezpochyby navnadil na města, která měli účastníci zájezdu během čtyř dní navštívit – Monaco, Marseille, Grasse a Cannes. Cestování mohly každý den okořenit zajímavé poznatky znalkyň francouzského jazyka a zdejší mentality, tradic a kultury vůbec, paní ředitelky Kubíkové a paní učitelky Bártové – nechyběla proto ani přednáška o základních francouzských výrazech, které drtivá většina během pobytu ve Francii používala. Své znalosti sdílel také pan Ježek, učitel tělesné výchovy a informatiky, proto nebyli o zábavnou formu vzdělávání obráni ani naši sportovci.
Hned po příjezdu mohla výprava načerpat atmosféru města Monaca, při čemž bylo pozorným studentům připomenuto, že se jedná o knížecí městský stát. Před návštěvou plánovaného Oceánografického muzea mohli průzkumníci načerpat zdejší atmosféru z úzkých, malebných uliček a zjistit, že se ona monacká prestiž rozhodně nedá zapřít. Následovalo nečekané, příjemné setkání s cestovatelem a absolventem gymnázia Vojtou Flídrem, který se stal členem výpravy do ohromného oceánografického muzea. Zde mohli být nadšenci biologie, či snad podmořského světa, ohromeni vzhledem tvorů z hlubin oceánu, který sahal od půvabu přes bizarnost až možná k monstróznosti – součástí expozice byli ať už medúzy netradičních tvarů, pohádkoví mořští koníci, nebo děsivé murény. Působivé byly také interaktivní vymoženosti, díky nimž se návštěvníci mohli ocitnout v blízkosti všech mořských živočichů. Den plný zážitků však tímto neskončil. Nadešel čas na projití města, objevení jednak Knížecího paláce, jednak monacké městské čtvrti Monte-Carlo a nadšení ze zdejšího kasina. Po ochlazení a odpočinku na pláži došlo po dlouhém dni konečně na ubytování v kempu v destinaci známého města Saint-Raphaël.
Hned druhý den ráno už čekal na studenty autobus za stálého doprovodu zábavných a velmi ochotných řidičů. Přišel čas navštívit Marseille. Z oken autobusu se mohli pozorní gymnazisti seznámit s druhou tváří onoho města – tváří, v níž je ukryta spleť nespočtu různých etnik, náboženských kultur a časté kriminality. Nicméně zde mohli postřehnout i kouzlo pobřežního rybářského trhu. Ještě před polednem na všechny čekala loď, která však nemohla kvůli velkým vlnám zakotvit na ostrově If, který ve svém díle Hrabě Monte Christo popsal známý autor Alexandre Dumas. Cílovým bodem proto byly nakonec Frioulské ostrovy. Po zážitkové plavbě lodí, ochlazení se vlnami moře a ukotvení v marseillském přístavu následovala cesta turistickým vlakem za doprovodu anglického i francouzského komentáře. Tímto způsobem se expedice dopravila až k dominantě Starého přístavu (Vieux-Port), na vrchu stojící katedrále Notre-Dame de la Garde. Příznivci kunsthistorie se mohli přesvědčit o prastarém římsko-řeckém vlivu – hradby a výstavba celého monumentu měly totiž patrné znaky románsko-byzantského slohu.
Třetí den skupinu nadšenců potkalo nepříznivé počasí, přesto se však o naplánovaný program nenechali ochudit. První zastávka je čekala v typické provensálské parfumerii Fragonard, nacházející se v městečku Grasse, jejíž součástí bylo samotné muzeum výroby parfémů. Zde znalci francouzského jazyka absolvovali komentovanou prohlídku vedenou ve srozumitelné francouzštině. Probrali se zde celým procesem výroby i finálním zpracováním. Na konci je čekalo samotné rozpoznávání přísad ze vzorků parfémů a zjištění, jak kvalitními by byli ‚‚Nosy‘‘ (ve francouzštině le nez). Jak mohli naši studenti zjistit, termín ‚‚nez‘‘ je totiž názvem pro konkrétní povolání. Tyto nosy totiž rozeznávají a kombinují různé přísady tak, aby mohl vzniknout kvalitní parfém – svůj čich však musejí dlouhý čas trénovat. Po navštívení obchodu se zdejšími produkty, které taktéž byly součástí Fragonard, vyrazila celá výprava pro ni už známým autobusem přes deštivé počasí serpentinami, pozorujíc grandiózní Provensálské Alpy, až k okouzlujícím výhledům na známý Grand Canyon du Verdon. Cestou zpět měli gymnazisté možnost si jako vzpomínku vytvořit plochou kopii nejen zářící, do tyrkysova zbarvené vodní nádrže Le Lac de Sainte-Croix, ale také proslulého levandulového pole. Po návratu do kempu měli studenti poslední možnost užít si svého ubytování, posedět na verandách svých ‚‚mobil homů‘‘ a nechat si rozplývat na jazyku francouzské pochutiny, které si sami připravili. Toto poklidné relaxování jim mohl možná narušit okolo kempu pobíhající, neškodný a mírumilovný divočák, jenž okolní přírodní rezervaci také pobýval.
Ve čtvrtek, poslední den na Francouzské riviéře, se nepatrně změnily plány a místo Nice se z vlakové stanice, kde mohl dívkám jako hollywoodským hvězdám nadzvednout šaty projíždějící TGV vlak, odjelo do Cannes. Je-li řeč o hollywoodských hvězdách a kinematografické kultuře, stojí kvůli svému světoznámému filmovému festivalu Cannes určitě za zmínku. Majestátnost, komerčnost a luxus města nedokazuje pouze natažený červený koberec, kasina, čistotné a inspirace hodné uličky, nýbrž výlohy světoznámých značek, chanelovské kabátky nebo boty groteskně zdobené diamanty abnormálních velikostí. Stejně jako Marseille má ale také Cannes svůj historický původ, proto celá výprava – ještě před rozchodem a posledním nasáváním francouzské atmosféry – vyrazila do staré části města Le Suquet na Tour du Mont Chevalier, z jehož hradeb mohli být všichni ohromeni městskými i plážovými panoramaty. Poté si už každý užíval poslední den zájezdu po svém. Z tohoto dne si například Annie Hanalei Veselá (3.A) odnesla: ‚‚Největším zážitkem pro mě bylo, když jsme pobíhali uličkami Cannes v dešti, úplně bosi.”
V podvečer zbývalo už jen nasednout do autobusu, vzájemně vzpomínat na uplynulé dny, připomenout si všechny společné zážitky, odvézt si veškeré suvenýry, dojíst poslední laskominy, přečkat autobusovou noc a těšit se na komfort domova i na to, jak tento příběh studenti odvypráví nejen svým rodičům, ale také spolužákům, ba dokonce zvědavým třídním učitelům či ostatním pedagogům.
Adriana Wetterová (3.A)
